Když se řekne Hluboká nad Vltavou, většině lidí se okamžitě vybaví pohádkový zámek obklopený rozlehlými zahradami a anglickým parkem. Tento skvost české architektury, německy Schloss Frauenberg, se nachází jen devět kilometrů severně od Českých Budějovic a patří k nejnavštěvovanějším památkám v České republice. Od roku 1947 je zámek majetkem státu a je spravován Národním památkovým ústavem.
Jeho areál láká nejen architekturou, ale i kulturními poklady, v bývalé zámecké jízdárně dnes sídlí Alšova jihočeská galerie, která uchovává mimo jiné bohatou sbírku obrazů a soch holandských a vlámských mistrů 17. a 18. století. Severovýchodní část zámeckého parku navíc spadá do evropsky významné lokality zvané Hlubocké hráze, a tak při procházce parkem můžete nejen obdivovat krásu zámeckých zahrad, ale i jedinečnou přírodu.
Název Hluboká je opředen historií, možná je odvozen od středověké hradní studny, kdysi hluboké až 120 metrů, nebo od polohy původního hradu nad hlubokým údolím řeky Vltavy.
Město, dnes známé jako Hluboká nad Vltavou, se do roku 1885 jmenovalo Podhrad. Ve 13. století zde vyrostl hrad Fronburg, pravděpodobně založený českým králem Václavem I., a jeho strategická poloha nad Vltavou mu zajišťovala důležitou roli v ochraně královských majetků. Hrad měl bouřlivou historii: patřil Čéčovi z Budivojovic, poté byl králem Přemyslem Otakarem II. opět zabaven a vrácen do správy královské komory.
Do dějin hradu se zapsal i dramatický okamžik, poprava Záviše z Falkenštejna 24. srpna 1290 pod jeho zdmi. Po této události hrad opět přešel pod přímou kontrolu krále. Dalšími majiteli byli významní šlechtici, mezi nimi Vítek z Krumlova, původně purkrabí hradu, který se stal jeho pánem.
Starý hrad sloužil stovky let, než přišel Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu s odvážným plánem, zbořit jej a vystavět nový zámek ve stylu, který obdivoval při cestách po Anglii. Po návratu z korunovace britské královny Viktorie v roce 1838 byl kníže fascinován anglickou gotikou a přál si, aby jeho nový zámek připomínal anglické královské sídlo.
Projekt vypracoval vídeňský architekt Franz Beer, který se stylem gotiky intenzivně zabýval (například při stavbě zámku Hrádek u Nechanic). Stavební práce začaly roku 1840 a trvaly téměř dvě dekády až do Beeryovy smrti. Budovy, které stojí dodnes, jsou postaveny v duchu tudorovské gotiky podle vzoru anglického zámku Windsor, a i když některé dobové hlasy označovaly tuto snahu za kýč, nová stavba uchvátila svou monumentalitou a romantickým vzhledem.
Vstup do zámku je jako cesta do minulosti. Každý pokoj, každý koutek vypráví svůj příběh. Stropya stěny zdobí jemné dřevořezby, zlacení, luxusní kožené tapety či bruselské tapisérie. Zdejší sbírky obsahují evropské obrazy 16.–19. století, vitráže, keramiku z Delft i Asie, intarzovaný nábytek a osobní předměty členů rodu Schwarzenbergů. Portréty významných členů rodu zdobí stěny a připomínají návštěvníkům historii jednoho z nejvlivnějších šlechtických rodů v Čechách.
Největší místností je zámecká knihovna s kazetovým stropem přeneseným ze zámku Schwarzenberg, ale pozornost si zaslouží i zbrojnice s historickými zbraněmi či novogotická kaple, kde se nachází pozdně gotická tzv. Netolická archa.
Posledním soukromým majitelem byl Adolf ze Schwarzenbergu, který finančně podporoval československé opevnění i exilovou vládu Edvarda Beneše. V roce 1939 byl nucen s manželkou emigrovat, protože odmítl spolupracovat s nacisty, a jeho majetek byl později zkonfiskován tzv. Lex Schwarzenberg.
Hluboká nad Vltavou se stala také oblíbenou filmovou lokací. Objevil se v klasických pohádkách i moderních filmech: Pyšná princezna (1952), Pan Tau to zařídí (1972), Šípková Růženka (1990), Jezerní královna (1998), Tři bratři (2014), Underworld: Krvavé války (2016), Nejlepší přítel (2017)
Díky své romantické architektuře a bohatému interiéru je Hluboká nejen historickým skvostem, ale i místem, kde historie ožívá, kde každý kout vypráví příběh a kde návštěvník může pocítit kouzlo aristokratické minulosti i pohádkového světa.
