Jsou místa, která vás okouzlí na první pohled. A pak jsou místa, která vás okouzlí navždy. Pernink je to druhé.

Do této kouzelné horské obce vás přiveze vlak po Krušnohorském semmeringu, trati, která jako by byla vytesaná z romantických příběhů o horách a tichých krajinách.

S každou zatáčkou, s každým výškovým metrem se vzdalujete běžnému světu a přibližujete se něčemu hlubšímu. Vystoupíte ve výšce přes 900 metrů nad mořem, nadechnete se čerstvého vzduchu, podíváte se kolem a najednou víte, že jste tu správně.

Pernink leží v srdci Krušných hor, obklopen lesy, loukami a tichou siluetou hor, která vás chrání a zároveň zve k objevování. Dnes tu žije pouhých 583 obyvatel, ale v tom je právě kouzlo, všechno je tu blíž, opravdovější a srdečnější. Lidé jsou tu milí, otevření a vřelí, a když přijedete s někým, koho máte rádi, Pernink se stane tím nejpříjemnějším místem na světě.

Příběh, který se nikdy nezastavil

Jeho příběh se začal psát už v roce 1532, kdy byl založen jako horní městečko. V okolí se těžilo stříbro, železo, ale především cín, který dal městu důvod existovat a lidem důvod snít. V 17. století ale doly utichly a město na chvíli zpomalilo. Jenže Pernink nikdy nebyl z těch, co by zůstaly ležet.

V 19. století sem přišla druhá vlna života, textilní průmysl. Dýmy z komínů vystřídaly klapající stavy a do města proudili noví obyvatelé s novými nadějemi. A když i to jednou skončilo, Pernink udělal to, co mu jde nejlépe, proměnil se.

V druhé polovině 20. století se z něj stalo rekreační středisko, oblíbené mezi milovníky zimních sportů, běžek, sjezdovek, horské turistiky i cyklistiky.

Krajina, která se dotkne vaší duše

Ať už sem přijedete kdykoli, v závěji sněhu, pod jarním nebem nebo uprostřed podzimní mlhy, Pernink vydá ze sebe něco, co jinde nenajdete: klid který léčí, krajinu, která dojímá, a výhledy, které vás zastaví v pohybu. Z okolních kopců se vám naskytnou dechberoucí pohledy, na horské louky, na siluetu obce i na samotný západ slunce, který tu hraje barvami, jaké neumí ani štětce malířů.

Pernink není jen místo na mapě. Je to pocit, vzpomínka, návrat k sobě samému. A kdo jednou vystoupí z vlaku v Perninku, ten ví, že se sem bude chtít vracet znovu a znovu.