Správa železnic

Správa železnic je státní organizace, která od 1. ledna 2003 nese odpovědnost za české železnice. Vznikla na základě zákona č. 77/2002 Sb. jako Správa železniční dopravní cesty a od 1. ledna 2020 nese současný název, který reflektuje její roli v moderní železniční infrastruktuře.

Jejím hlavním posláním je být vlastníkem i provozovatelem celostátních tratí i regionálních drah ve vlastnictví státu. To znamená, že zajišťuje, aby železniční síť byla bezpečná, spolehlivá a připravená vyhovět potřebám cestujících i nákladní dopravy. Správa železnic se stará nejen o každodenní provoz, ale i o modernizaci a rozvoj tratí, aby české železnice držely krok s dobou.

Kromě technické a provozní stránky spravuje i majetek tvořící samotnou železniční dopravní cestu, tedy koleje, mosty, tunely, nádraží a další infrastrukturní prvky. Díky tomu je Správa železnic zárukou, že české koleje nejen fungují, ale jsou také připraveny na budoucnost.

S 121 kilometry tratí na tisíc kilometrů čtverečních se Česká republika pyšní druhou nejhustší železniční sítí na světě, těsně za Švýcarskem. To znamená, že železnice prakticky protkává každé území a umožňuje pohodlné cestování téměř odkudkoli do jakékoli části země.

Délka tratí celkem: 9 349 km
Délka jednokolejných tratí: 7 268 km
Délka dvoukolejných tratí: 2 016 km
Délka vícekolejných tratí: 65 km
Délka elektrizovaných tratí: 3 271 km
Délka neelektrizovaných tratí: 6 078 km
Stavební délka kolejí celkem: 15 079 km

Počet úrovňových přejezdů: 7 533
Počet železničních mostů: 6 739
Délka železničních mostů: 156 630 m
Počet tunelů: 169
Délka tunelů: 55 940 m
Počet železničních stanic: 1 051
Počet zastávek: 1 557

Výzkumný ústav železniční

V České republice se nachází také Výzkumný ústav železniční (VUZ), který je klíčovým pilířem české železniční infrastruktury. Od svého vzniku v roce 1950 etabloval jako renomované centrum pro výzkum, vývoj a testování železničních vozidel a systémů.

Historie a vývoj

VUZ byl původně zřízen jako Výzkumný a zkušební ústav ČSD. V roce 1963 byl uveden do provozu velký zkušební okruh ve Velimi, který se stal klíčovým místem pro testování nových vozidel a technologií.

V roce 1971 došlo k přejmenování na Výzkumný ústav železniční. Po roce 1989, po transformaci Československých státních drah, se stal součástí Českých drah, a.s.

V roce 1995 získal statut notifikované osoby pro posuzování shody s evropskými technickými specifikacemi interoperability (TSI).

Současnost a specializace

Dnes je VUZ akreditovanou institucí, která poskytuje široké spektrum služeb v oblasti železničního výzkumu a testování:

Zkoušky a certifikace železničních vozidel a systémů: VUZ provádí testy kompatibility s evropskými normami a specifikacemi, včetně systému ETCS.

Dynamické zkoušení komponentů: Na dynamickém zkušebním stavu (DZS) se testují jednotlivé komponenty vozidel pod reálnými provozními podmínkami.

Výzkum a vývoj: VUZ se podílí na vývoji nových technologií, včetně testování autonomních vlaků a výzkumu v oblasti zelené energie, jako je výroba zeleného vodíku pro pohon vlaků.

Zkušební centrum Velim

Zkušební centrum Velim, nacházející se v blízkosti měst Velim a Cerhenice, je jedním z nejmodernějších testovacích zařízení v Evropě. Skládá se z dvou okruhů: malého (3,95 km) a velkého (13,3 km), které umožňují testování vozidel při rychlostech až 230 km/h. Okruh je vybaven všemi evropskými elektrifikačními systémy a slouží nejen pro domácí, ale i pro zahraniční výrobce železničních vozidel.

Mezinárodní spolupráce a význam

VUZ se etabloval jako uznávaný partner pro evropské železniční společnosti. Testoval vozidla pro renomované výrobce jako Alstom, Bombardier či Stadler. Jeho služby využívají nejen tuzemští výrobci, ale i zahraniční společnosti, což potvrzuje jeho mezinárodní význam a důvěryhodnost. Výzkumný ústav železniční tedy nejen že hraje klíčovou roli v oblasti železničního výzkumu a testování, ale také přispívá k modernizaci a inovacím v oblasti železniční dopravy, čímž podporuje rozvoj udržitelné a efektivní dopravy v České republice i v Evropě.

Nejrychlejší vlak na světě

Prvenství v této kategorii drží čínský Maglev, který vozí cestující mezi Šanghají a letištěm Pudong rychlostí až 430 km/h. Absolutního rekordu bez cestujících však dosáhl japonský Maglev L0 Series s rychlostí 603 km/h.

Nejdelší železniční tunel na světě

Ve švýcarském Gotthardu se nachází nejdelší železniční tunel světa, jehož délka činí 57 kilometrů. Tunel byl vybudován jako klíčová dopravní tepna spojující sever a jih Evropy a představuje jeden z největších technických počinů moderní železniční historie. Zároveň jde o nejhlouběji položený železniční tunel na světě, místy vedený více než dva kilometry pod povrchem hor. Jeho výstavba trvala řadu let, vyžádala si mimořádně náročné geologické průzkumy i špičkové inženýrské řešení a výrazně zrychlila i zefektivnila železniční dopravu přes Alpy. Tunel tak není jen rekordmanem v délce, ale i symbolem lidské schopnosti překonávat přírodní překážky pomocí techniky a dlouhodobé vize.

Nejdelší železnice světa

Z pohledu nejdelšího přímého spojení jedním vlakem patří prvenství Transsibiřské magistrále. Vlaky urazí vzdálenost 9288 km za více než 144 hodin, tedy 6 dní a překonává 8 časových pásem. Pokud bychom brali nejdelší vzdálenost, kterou lze ujet vlakem, potom by nejdelší cestou bylo spojení z Porta v Portugalsku přes Moskvu, Peking a Hanoj do Saigonu. Pokud by stále existovalo historické spojení mezi Bangkokem a Saigonem, potom by šlo vlakem dojet až do Singapuru.

Nejdelší přímý úsek železnice na světě

Trans-Australská železnice vedoucí z Port Augusta do Kalgoorlie zahrnuje i 478 km dlouhý úsek bez jediného oblouku. Je tak nejdelší přímou železnicí na světě.

Nejdelší název železniční stanice

Neuvěřitelných 58 písmen má název železniční stanice ve Walesu. Nejen že je nejdelší, ale současně pravděpodobně také nejhůře vyslovitelný. Zkuste si to sami: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch.

Nejvýše položená železnice světa

Do nedávna bývala nejvýše položená stanice v peruánských Andách. V roce 2006 však prvenství převzala nově postavená tibetská železnice Čching-chaj – Lhasa. Nejvyššího bodu dosahuje ve stanici Tanggula, která stojí v nadmořské výšce 5 068 m.

Nejdelší nástupiště na světě

S 1400 metry je na prvním místě nástupiště ve stanici Hubballi Junction. Na druhém místě je nástupiště ve stanici Gorakhpur, které měří 1366 metrů. Nejdelší nástupiště mimo Indii je chicagská State Steet Subway Station (1067 m) a Auto Club Speedway station v Kalifornii (815 m).

Nejpomalejší vlak na světě

Indický horský vlak Nilgiri Passenger jezdící mezi Ooty a Metupalayam dosahuje průměrné rychlosti 10 km/h. Pokud bychom hledali v Evropě, potom by nejpomalejším vlakem byl vyhlídkový Glacier Express ve Švýcarsku s průměrnou rychlostí 38 km/h. Trasu z Zermattu do Svatého Mořice urazí za 8 hodin.

Nejstrmější železnice na světě

Stoupání až 48 % překonává ozubnicový vlak na horu Pilatus. Pilatusbahn jezdí z Alpnachu do stanice Esel pod vrcholem hory ve výšce 2040 m n. m.

Nejstarší železnice na světě

Middletonská železnice byla založená v roce 1758 pro přepravu uhlí z Middletonu do Leedsu. Osobní přeprmostava začala až v roce 1969 a i dnes je možné projet se po této historické železnici.

Nejhustší železniční síť na světě

K vítězi nejhustší železniční sítě nemusíme daleko. Se 121 kilometry na 1000 km2 je jím totiž Česká republika. Pokud bychom brali absolutní délku železniční sítě v rámci jednoho státu, potom by na prvním místě byly Spojené státy Americké se 220 500 km, následované Čínou (150 000 km) a Ruskem (75 000 km).