Jsou železniční tratě, které denně přepravují tisíce cestujících. A pak existují tratě, jejichž největší hodnotou nejsou kilometry kolejí ani počet vlaků, ale příběhy, které po sobě zanechaly. Jednou z nich je bezesporu místní železnice z Velkého Března přes Zubrnice a Lovečkovice do Verneřic, s odbočkou do malebného Úštěka. Přestože pravidelné vlaky umlkly již před téměř padesáti lety, její srdce bije dodnes.

Proč trať vůbec vznikla

Konec 19. století znamenal pro České středohoří období rozvoje. Místní kraj byl známý především ovocnářstvím, pěstováním chmele a zemědělstvím. V okolí Verneřic se rozvíjel průmysl a těžilo se zde hnědé uhlí. Obyvatelé i podnikatelé proto potřebovali kvalitní spojení s hlavní železniční tratí podél Labe, kterou Rakouská severozápadní dráha otevřela již v roce 1874.

Nový zákon o místních drahách z roku 1880 umožnil stavět železnice i v náročném horském terénu. Této příležitosti využili především podnikatelé z Verneřic, kteří založili společnost Místní dráha Velké Březno, Verneřice, Úštěk. Hlavními iniciátory byli textilní podnikatel Julius Leon von Wernburg a verneřický radní, pozdější starosta a pivovarský sládek Josef Renftel.

Stavbu získala rakouská společnost Stern & Hafferl za částku 1,2 milionu rakouských korun. Dne 18. srpna 1890, u příležitosti 60. narozenin císaře Františka Josefa I., vyjel první vlak z Velkého Března do Verneřic. O několik týdnů později, 11. září 1890, byla otevřena také odbočka z Lovečkovic do Úštěka.

Technicky náročná horská lokálka

Ačkoliv na celé trati nenajdete jediný tunel ani velký most, patřila mezi technicky velmi náročné železnice. Nejvyšší místo tratě u zastávky Mukařov leží v nadmořské výšce 575 metrů, zatímco výchozí stanice ve Velkém Březně pouhých 148 metrů.

Místy překračovalo stoupání hodnotu 40 promile, což představovalo velkou výzvu především v zimních měsících. Když trať zapadla sněhem, nebylo výjimkou, že železničářům přispěchali na pomoc místní obyvatelé s lopatami, aby společně vyprostili uvízlý vlak.

Od nákladních vlaků k poslednímu spoji

První desetiletí sloužila železnice hlavně nákladní dopravě. Převáželo se uhlí, ovoce, chmel, dřevo i výrobky místních továren. Postupně si však trať oblíbili také turisté, kteří objevovali krásy Českého středohoří.

Po druhé světové válce se však situace změnila. Odsun německého obyvatelstva znamenal útlum průmyslu a stále více přepravy přebírala silniční doprava. Význam železnice postupně klesal a provoz se stával ekonomicky neudržitelným.

Poslední pravidelný motorový vlak projel tratí 27. května 1978, poslední nákladní vlak o dva dny dříve. V následujících letech byly koleje na většině trasy postupně sneseny a zdálo se, že železnice navždy zmizí.

Záchrana díky dobrovolníkům

Naštěstí se našli lidé, kteří se s tímto osudem nechtěli smířit.

V roce 1993 vznikl spolek Zubrnická museální železnice, jehož členové si dali za cíl zachránit alespoň část této jedinečné lokálky. Po letech náročné práce se podařilo obnovit úsek Velké Březno až Zubrnice a dne 28. října 2010 se sem po více než třech desetiletích opět vrátil pravidelný muzejní provoz historických vlaků.

Dobrovolníci dodnes opravují koleje, nádražní budovy, historická vozidla i železniční techniku. Organizují nostalgické jízdy, tematické akce, komentované prohlídky a svým nadšením připomínají návštěvníkům dobu, kdy byla železnice přirozenou součástí života zdejšího kraje. Jejich dlouhodobou vizí zůstává postupná obnova co největší části původní tratě.

Zubrnice: místo, kde železnice stále žije

Dnes historické vlaky vozí cestující ze stanice Ústí nad Labem-Střekov přes Velké Březno do Zubrnic, kde na návštěvníky čeká mnohem více než jen romantické nádraží.

Přímo v areálu stanice se nachází Železniční muzeum Zubrnické museální železnice, které představuje historii této výjimečné lokálky. Návštěvníci si mohou prohlédnout zachovalé železniční exponáty, historické drezíny, pracovní vozidla, dobové vybavení železničářů i řadu předmětů spojených s každodenním provozem na trati. Velkou součástí prohlídky je také poutavé vyprávění o historii železnice, její výstavbě, provozu, zániku i záchraně díky obětavé práci dobrovolníků.

Během roku zde spolek pořádá řadu akcí: nostalgické jízdy historických vlaků, tematické víkendy, výstavy i zvláštní jízdy s parními či motorovými historickými vozidly. Právě díky jejich práci dnes trať znovu žije a nabízí návštěvníkům jedinečný návrat do časů dávných lokálek.

Výlet vlakem rozhodně nekončí na nádraží. Jen několik minut chůze od stanice leží malebná obec Zubrnice, ve které dnes žije přibližně 226 obyvatel. Díky mimořádně zachovalé lidové architektuře byla obec v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.

Obec Zubrnice jako příběh ukrytý mezi domy

Historie Zubrnic sahá pravděpodobně až do 9. století, první písemná zmínka pochází z roku 1352. Po staletí zde lidé hospodařili na polích, pěstovali ovoce a chmel a využívali sílu Lučního potoka k pohonu mlýnů.

Velkou chloubou obce je Muzeum v přírodě Zubrnice, které patří mezi nejkrásnější skanzeny lidové architektury v severních Čechách. Návštěvníci zde mohou nahlédnout do života našich předků, projít si historické roubené domy, hospodářské usedlosti, starou školu nebo objevit tradiční řemesla, která byla s tímto krajem po staletí spjata.

Ani samotná železniční stanice není obyčejným nádražím. Budova z roku 1890 je kulturní památkou a díky své jedinečné atmosféře se stala oblíbenou kulisou filmařů. V roce 1975 se zde natáčel legendární film Páni kluci, později se nádraží objevilo také ve známém muzikálu Rebelové režiséra Filipa Renče i v dalších filmech a dokumentech.

Vlakem, autobusem i na kole

Trať z Velkého Března do Zubrnic, Lovečkovic, Verneřic a Úštěka je krásným důkazem, že železnice nemusí žít jen díky pravidelným vlakům. Díky nadšení členů spolku Zubrnická museální železnice se podařilo zachránit významnou část tohoto technického dědictví a proměnit ji v místo, kde historie doslova ožívá.

Na tento výlet jsme se vydali také se skládacími koly značky Tern Bicycles, která nám zapůjčila společnost Kolomotion, dlouhodobý partner projektu Železnice jako proud času. Díky nim jsme mohli pokračovat za hranice kolejí, objevovat malebná zákoutí Českého středohoří a ukázat, že železnice a cyklistika tvoří dokonalé spojení pro každého, kdo rád cestuje pomalu a s otevřenýma očima. A pokud vás láká objevovat krásy Českého středohoří ještě dál, vydejte se třeba do Lovečkovic. Z historického vláčku v Zubrnicích můžete přímo u nádraží pohodlně přestoupit na historický autobus Škoda 706 RTO, který v rámci turistické linky Ústeckého kraje T32 pokračuje malebnou krajinou až do Lovečkovic. Výlet tak můžete snadno spojit s jízdou historickým vlakem, autobusem i projížďkou na kole a užít si den plný cestovatelských zážitků.

Na závěr bychom chtěli z celého srdce poděkovat všem dobrovolníkům a nadšencům ze Zubrnické museální železnice. Jejich vytrvalost, obětavost a neutuchající nadšení vracejí život místům, která by jinak pohltil čas. Díky tisícům hodin poctivé práce se dnes mohou historické vlaky znovu rozjet krajinou Českého středohoří a připomínat příběhy, které by jinak zůstaly zapomenuty.

Navštivte železniční muzeum, prohlédněte si historické exponáty a třeba si na památku odvezte drobný suvenýr. Právě takové malé gesto může pomoci napsat další kapitolu příběhu této výjimečné tratě. Každá zakoupená vstupenka, každý suvenýr i každá návštěva jsou podporou lidem, kteří s pokorou a odhodláním usilují o jediný cíl: aby se jednou historický vlak znovu rozjel až do Lovečkovic.

A možná právě tehdy nebude po kolejích projíždět jen vlak. Pojede po nich také sen, který se díky vytrvalosti mnoha dobrých lidí proměnil ve skutečnost.