označení: 810
výrobce: Vagónka Studénka
výroba v letech: 1973-1982
počet vyrobených kusů: 680
délka přes nárazníky: 13,97 m
hmotnost: 20 000 kg
trvalý výkon: 155 kW
max. rychlost: 80 km/h
810 - Když se řekne česká železniční regionální doprava, málokterý vůz se může pochlubit takovým věhlasem jako motorový vůz řady 810. Tento klasický dvounápravový motorák je v našich krajích nejrozšířenějším a nejdéle sloužícím zástupcem svého druhu, přestože jeho kořeny sahají až do doby, kdy se ještě řadil pod ...Zobrazit více
Motorový vůz řady 810 318-6 byl vyroben v roce 1978 pod výrobním číslem 80557 ve Vagónce Studénce a ještě tentýž rok byl dodán Československým státním drahám de depa Děčín. Od 1. ledna 1993 byl převeden po rozdělení České a Slovenské republiky pod dopravce České dráhy. V depu Děčín nadále setrval až do roku 1999, kdy se vůz přesunul do západních Čech. Jeho novým domovem se stalo depo v Klatovech odkud až zhruba do konce roku 2022 zajišťoval vozbu osobních vlaků na tratích v Plzeňském kraji. Nejčastěji se vůz vyskytoval na vozebním rameni Horažďovice-předměstí – Klatovy – Domažlice – Bělá nad Radbuzou – Tachov – Planá u Mariánských lázní. V říjnu roku 2023 byl vůz odprodán novému majiteli MTH HK s domovskou stanicí ve výtopně Jaroměř. Na jaře následujícího roku, byl vůz přelakován z původní červeno krémové barvy do současné podoby rumělkově červené barvy se žlutým pruhem. Motorový vůz je pravidelným účastníkem mnoha železničních akcí a fotovlaků. Více informací naleznete na facebooku „hradecký motorák“. Motoráček se v roce 2024 zúčastnil natáčení filmu „Máma“, který by měl vyjít na podzim roku 2025.
Motorový vůz byl součástí posledního dne (29.9. 2019) provozu dopravce České dráhy na turistické lince Ústeckého kraje z Chomutova do Vejprt. Od 1.5. 2020 zde provozuje sezónní osobní vlaky doprace Die Laenderbahn.
Motorový vůz byl v roce 2026 zrušen.
Poslední motorový vůz v typickém modro-bílo-žlutém laku, který byl na vůz aplikován v roce 1995.
Motorový vůz, který dnes najdete ve sbírce KŽC, spatřil světlo světa v roce 1981. Jeho první domovem se stalo depo v Nových Zámcích, konkrétně podřízené LD Leopoldov. Právě odtud vyjížděl na své každodenní cesty, nejčastěji na tratě Kúty–Skalica, Brezová pod Bradlom–Senica nebo Leopoldov–Nitra a Lužianky. Občas zamířil i dál, třeba na osobní vlaky do Prievidze. Na začátku roku 1994 změnil působiště a přesunul se do Zvolena. Tam ale dlouho nezůstal, už v roce 1997 se vrátil „domů“, zpět do známého prostředí Nových Zámků, kde sloužil až do února 2003. Poté ho čekala poslední štace u Železničnej spoločnosti Slovensko, na východě země, pod křídly depa Humenné. Jezdil na trati do Medzilaborců, a přestože měl svá léta, dočkal se ještě nového kabátu: dostal lak v korporátních barvách ZSSK, který si zachoval i po přeřazení k historické flotile KŽC. A právě tenhle vůz má mezi motoráky řady 810 v kolekci KŽC zvláštní postavení, je totiž jediný, který pochází skutečně ze Slovenska. Ne český, ne přestěhovaný, ale autentický slovenský motorák s bohatou historií.
Tento motorový vůz opustil brány výrobního závodu v roce 1982 a jeho prvním domovem se stalo Lokomotivní depo České Budějovice, konkrétně pobočka ve Volarech. Právě tam strávil většinu svého aktivního života a stal se neodmyslitelnou součástí šumavské železnice. V osmdesátých, devadesátých i nultých letech brázdil všechny tratě v okolí Volar, zkrátka, co jízda, to kus poctivého života na kolejích. V roce 1993, po rozdělení republiky, putoval vůz na Slovensko, konkrétně do Popradu, kde sloužil na malebné kežmarské trati s výhledem na Tatry. I tam odváděl poctivou práci až do chvíle, kdy přišlo hromadné rušení dopravy na mnoha lokálkách. V roce 2012 byl odstaven a oficiálně zrušen. Jeho příběh tím ale rozhodně neskončil. Už o rok později si ho vyhlédl KŽC a zachránil ho před zánikem. V roce 2013 prošel vůz důkladnou obnovou v ŽOS Zvolen, kde získal nejen technické omlazení, ale i zbrusu nový lak v elegantním historizujícím stylu, typickém polomáčeném nátěru, který potěší každého milovníka retro železnice. A pak přišla jeho druhá kariéra, tentokrát před kamerou. Objevil se v celé řadě reklam (mimo jiné pro Vodafone nebo colu), ale největší slávu mu přinesla filmová role v tragikomedii Mimořádná událost z roku 2022, kde se stal doslova hlavním hrdinou. Z nenápadného šumavského pracanta se tak stal železniční veterán s hvězdným profilem, vozidlo, které si pamatuje doby dávno minulé, ale stále má co říct i dnešku.
Motorový vůz byl součástí posledního dne (11.12. 2021) provozu dopravce České dráhy v relaci Stará Paka - Jaroměř. Od následujícího dne zde provozuje osobní vlaky doprace Arriva.
Tento motorový vůz spatřil světlo světa až v roce 1984 jako jeden z posledních strojů legendární řady M 152.0. Z výroby zamířil do Liberce, ale v podhůří Jizerských hor dlouho nepobyl. Už po krátké době byl přeložen do Lokomotivního depa Zdice, kde našel svůj skutečný domov, stal se kmenovým strojem pro PP Lochovice. Právě tady, na trati známé jako Liteňka, prožil nejdelší etapu svého aktivního života. Během osmdesátých, devadesátých i nultých let byl neodmyslitelnou součástí každodenního provozu mezi malebnými stanicemi pod Brdy. Po rozdělení Československa v roce 1993 putoval na Slovensko, konkrétně do depa Zvolen. Zde sloužil až do roku 2004, především na krásné trati do Banské Štiavnice, kde si užíval kopcovitou krajinu a historická nádraží. Poté se přestěhoval do Prievidze a objevoval se na spojích do Horné Štubni. V roce 2006 dostal nový vzhled, korporátní lak slovenských železnic známý jako „blonski“. Ani ten ale jeho cestování nezastavil. V roce 2008 byl převelen do Humenného a opět se vydával na trať do Medzilaborců. Tam také v červnu 2011 jeho aktivní služba definitivně skončila. Druhé šance se dočkal v roce 2013, kdy ho odkoupil KŽC. V ŽOS Zvolen prošel důkladnou technickou obnovou, lak byl tehdy opraven jen lokálně, jeho stav byl totiž překvapivě dobrý. O sedm let později se vůz dočkal další velké opravy, tentokrát už pod taktovkou samotného KŽC. Výsledkem byl nový slušivý kabát, svěží lak se žlutým proužkem, který mu vrátil styl i eleganci. Dnes je to zkušený železniční pamětník, který v sobě nese příběhy hned dvou republik, desítky tratí a tisíce kilometrů, a přesto stále jezdí dál.
