Právě tento motor se po přibližně dvaceti letech provozu stal zdrojem stále častějších problémů. Jeho nespolehlivost, vysoké nároky na údržbu a rostoucí provozní náklady začaly výrazně kontrastovat s jinak poměrně bezproblémovým provozem lokomotiv řady 753. Bylo zřejmé, že má-li tato konstrukčně povedená řada sloužit i nadále, bude nutné najít vhodnější pohonnou jednotku.

První významný krok tímto směrem přišel v roce 1996. V ŽOS Česká Třebová byla provedena komplexní rekonstrukce lokomotivy, při níž původní motor nahradil typ K 6 S 310 DR. Přestože šlo o konstrukčně starší agregát, jeho provozní vlastnosti zůstávaly i po letech používání poměrně uspokojivé. Rekonstruovaný stroj získal označení 752.001-8 ČD a stal se první praktickou ukázkou možnosti prodloužit životnost lokomotiv řady 753 prostřednictvím výměny jejich nejproblematičtějšího konstrukčního celku.

ŽOS Česká Třebová se později staly součástí holdingu Českomoravské komerční společnosti (ČMKS), který sehrál v dalším vývoji těchto rekonstrukcí významnou úlohu.

Po několikaleté přestávce se myšlenka remotorizace vrátila na scénu. Přibližně o pět let později byly zahájeny další rekonstrukce, tentokrát určené pro italské soukromé železniční dopravce. Modernizované stroje vycházely z původní řady 753 a byly označeny jako D 752.5. Projekt již probíhal pod hlavičkou společnosti ČMKS Lokomotivy.

Další vývoj přinesl zásadní změnu v podobě použitého spalovacího motoru. Namísto starších agregátů K 6 S 310 DR, získávaných z vyřazovaných lokomotiv řady 770, začaly být dosazovány zcela nové motory americké společnosti Caterpillar, jednoho z předních světových výrobců spalovacích motorů. Tím se rekonstrukce posunuly na novou technickou úroveň a otevřely cestu k modernizovaným lokomotivám označovaným jako D 753.7.

O tyto stroje brzy projevili zájem také čeští soukromí dopravci, konkrétně OKD Doprava a Unipetrol Doprava. I pro ně byly připravovány lokomotivy s novými motory Caterpillar, které nesly označení řady 753.7. Rekonstrukční program tak postupně získával stále větší význam a dokazoval, že i původně několik desetiletí staré lokomotivy mohou po důkladné modernizaci najít uplatnění v náročném nákladním provozu.

Právě zde se dostáváme k samotné řadě 755 Českých drah. Stroje řad 755 ČD a 753.7, provozované společnostmi OKD Doprava a Unipetrol Doprava, vycházejí z velmi podobného technického základu. Nejde však o zcela totožné lokomotivy – jednotlivé rekonstrukce byly přizpůsobovány požadavkům konkrétních zákazníků, což se promítlo do některých konstrukčních a provozních odlišností.

První lokomotiva řady 755 ČD byla dokončena v květnu 2005 a obdržela označení 755.001-5 ČD. Krátce nato ji následoval druhý stroj, 755.002-3 ČD. Obě lokomotivy představovaly pro České dráhy možnost získat modernizované motorové stroje s novou pohonnou jednotkou a současně ověřit jejich přínos v běžném provozu. Plánovaný nákup dalších lokomotiv však nakonec nebyl uskutečněn, neboť byl stažen z investičního plánu na rok 2007.

Vývoj lokomotiv řady 755 je zajímavý nejen z pohledu Českých drah, ale také jako součást širšího příběhu společnosti ČMKS. Díky rozsáhlým rekonstrukcím lokomotiv původních řad 753 a 750 získala společnost cenné zkušenosti s modernizací starších hnacích vozidel, jejich konstrukčními úpravami i integrací nových technologií.

Významnou roli sehrálo také působení konstruktérů, kteří dříve pracovali ve společnosti ČKD Dopravní systémy. Jejich zkušenosti vytvářely dobré předpoklady pro postupný přechod od rekonstrukcí stávajících lokomotiv k vývoji vlastních konstrukcí. V tomto směru lze spatřovat určitou návaznost na někdejší československou tradici výroby lokomotiv.

Za důležitý milník této cesty lze považovat lokomotivu řady 709.4, která již byla kompletně vyvinuta a vyrobena ve společnosti ČMKS. Přestože využívala řadu komponentů konstrukčně odvozených od řady 709.7, vznikající ve spolupráci ČKD Dopravní systémy a ČMKS, představovala další krok k samostatnému konstrukčnímu vývoji.

Řada 755 tak není pouze výsledkem snahy o náhradu zastaralého motoru. Je také jedním z článků širšího vývoje, v němž se zkušenosti získané při modernizaci starších lokomotiv staly základem pro další technický rozvoj.

Lokomotivy řady 755 byly koncipovány pro náročnější výkony v osobní i nákladní dopravě. Jejich konstrukce měla nabídnout dostatečné výkonové rezervy pro provoz na těžších vlacích a současně zajistit hospodárnější provoz než u původních lokomotiv řady 753.

S ohledem na předpokládané nasazení v těžké nákladní dopravě byly oba stroje již z výroby vybaveny dvoučlenným řízením. To umožňuje jejich ovládání v čele spojených lokomotiv a přináší větší flexibilitu při sestavování hnacích vozidel pro náročné přepravní výkony.

Obě lokomotivy řady 755 ČDC jsou deponovány v Nymburce pod SOKV Ústí nad Labem, který tvoří jejich společné provozní zázemí.

Začátky provozu lokomotiv řady 755 nebyly zcela bez komplikací. První výkon jedné z lokomotiv skončil předčasně kvůli technické závadě, což sice nebyl ideální vstup do služby, celkové hodnocení jejich spolehlivosti však zůstává poměrně příznivé.

Zásadní přínos rekonstrukce spočíval především v dosazení modernějšího a hospodárnějšího spalovacího motoru. Hlavní záměr Českých drah – získat technicky modernější lokomotivy s nižší spotřebou paliva – se podařilo naplnit. Již během relativně krátkého období provozu přinesly stroje řady 755 úspory nákladů na naftu v řádu milionů korun.

Modernizace se přitom neomezila pouze na pohonnou jednotku. Pozornost byla věnována také pracovnímu prostředí strojvedoucího a celkové přístupnosti jednotlivých zařízení. Výsledkem jsou lokomotivy, které nabízejí moderně řešená a dobře vybavená stanoviště, příjemné ovládání i dostatek prostoru pro pohyb v centrální strojovně. Prostorné uspořádání navíc usnadňuje přístup k jednotlivým přístrojům a zjednodušuje provádění kontrol a údržby.

Řada 755 tak představuje spojení osvědčeného konstrukčního základu s modernějšími technologiemi, jejichž přínos se projevuje nejen v hospodárnosti provozu, ale také v každodenní práci lokomotivní čety.

Lokomotivy řady 755 ČD jsou skříňové podvozkové stroje s centrální průchozí strojovnou a dvěma koncovými stanovišti strojvedoucího. Obě stanoviště jsou klimatizovaná, přístupná z obou stran lokomotivy a vybavená bezpečnostními čelními skly. Řídicí pult se nachází v pravé části stanoviště.

Uspořádání kabin zohledňuje nejen potřeby samotného řízení, ale také pracovní komfort posádky. V prostoru za prvním stanovištěm je umístěn elektrický rozváděč, zatímco další část zázemí slouží potřebám strojní čety. Nechybí zde umyvadlo, šatník, lednička ani mikrovlnná trouba, což usnadňuje práci při delších směnách.

Centrální strojovna je rozdělena do tří hlavních sekcí, které od sebe oddělují hlukově izolované stěny s průchozími dveřmi. Toto řešení přispívá k přehlednějšímu uspořádání technologických celků a usnadňuje pohyb mezi jednotlivými částmi lokomotivy.

Bezprostředně za prvním stanovištěm se nachází sekce elektrických zařízení. Je zde umístěn elektrický rozváděč, trakční usměrňovač a zařízení elektrodynamické brzdy. Přístup k jednotlivým komponentům umožňuje zalomená průchozí ulička, která zpřístupňuje zařízení i přes jejich poměrně husté uspořádání.

Střední část strojovny zabírá motorgenerátorová sekce spolu s pneumatickým blokem. Jejím hlavním prvkem je spalovací motor, na který navazuje trakční alternátor. Oba celky jsou přístupné ze tří stran, což usnadňuje kontrolu jejich technického stavu i případné servisní zásahy. Na straně volného konce klikového hřídele přiléhá motor ke stěně oddělující tuto část strojovny od prostoru chlazení a pomocných pohonů.

Poslední sekce je vyhrazena chladičovému bloku a souvisejícím pomocným zařízením. Ve spodní části pod chladičovým rámem jsou umístěny pomocné pohony, zejména hydrostaty a kompresor. Z této části strojovny vedou dveře na druhé stanoviště strojvedoucího, čímž je zachována průchodnost celého vnitřního prostoru lokomotivy.

Celkové uspořádání řady 755 vychází z potřeby účelně propojit mechanické, elektrické a pomocné systémy do jednoho funkčního celku. Důraz na přístupnost jednotlivých zařízení, průchozí strojovnu a komfortní stanoviště strojvedoucího ukazuje, že modernizace nebyla zaměřena pouze na zvýšení hospodárnosti, ale také na praktičnost a provozní využitelnost lokomotivy. ...Zobrazit méně