Výroba probíhala až do roku 1972 a lokomotivy nacházely uplatnění nejen na Československých státních drahách, ale také v průmyslových podnicích doma i v zahraničí. Z Dubnice a Prahy putovaly „Hektoři“ až do Iráku, Albánie, NDR, Polska nebo Indie, a i tam se osvědčili jako poctiví a nenároční dříči.
Z konstrukčního hlediska řada 721 vycházela z exportního typu ČME2 pro Sovětský svaz, který zase navazoval na osvědčenou řadu T 435.0 (720). Osvědčený dvanáctiválec 6 S 310 DR zůstal stejný, ale lokomotiva dostala delší rám (13,28 m), nové kývačkové podvozky a větší palivovou nádrž o objemu 4000 litrů, aby zvládla dlouhé směny bez častého doplňování nafty.
„Velký Hektor“ měl zkrátka sílu, kterou bylo těžké přehlédnout. Vyšší hmotnost mu dávala větší tažnou sílu, takže zvládal nejen posun v nádražích, ale i přetahy těžkých souprav a službu na spádovištích.
Není divu, že se stal oblíbeným i mezi strojvedoucími, byl spolehlivý, stabilní a svým hlubokým, rytmickým zvukem doslova zvučel celé nádraží. Kromě tradiční přezdívky „velký Hektor“ si vysloužil i další jména, v některých oblastech se mu říkalo „buchar“, a na Slovensku dostal roztomilé označení „ťapka“.
Na konci 60. let se na kolejích objevily nové, ještě výkonnější šestinápravové řady T 669.0 a T 669.1 (770 a 771). Ty brzy převzaly hlavní práci v těžkém posunu a „velké Hektory“ postupně ustoupily do druhé linie, na lehčí posun, přípřeže nebo traťové zálohy.
Po dvaceti letech tvrdé služby začaly být první stroje odstavovány, především kvůli zastaralé konstrukci a vyšší spotřebě. V mnoha depech je nahradily modernější lokomotivy, jako například řada 740.
Zatímco u Českých drah se „velcí Hektoři“ postupně ztráceli z provozu, na Slovensku u ZSSK Cargo vydrželi mnohem déle. Tam se stali neodmyslitelnou součástí každodenního provozu, zvlášť ve východní části země, kde jim strojvedoucí říkali jednoduše „traktor“.
Mnoho strojů z průmyslových vleček nakonec skončilo ve šrotu, ale pár šťastlivců našlo nový domov. Koupili je soukromí dopravci, opravili a nasadili zpět do služby. A tak se i dnes můžete s řadou 721 setkat třeba na pracovních a stavebních vlacích, při opravách tratí nebo v čele krátkých nákladních vlaků na regionálních tratích.
Zajímavostí je, že lokomotivu 721.151 si pořídil RegioJet, a dodnes ji využívá jako postrkový stroj.
Řada 721 si i po letech drží pověst poctivého dříče, který nikdy nezklamal. Není rychlá, není elegantní, ale má sílu, kterou poznáš, jakmile se rozjede.
Její dunivý zvuk, hřmot ozubených kol a vůně nafty patří k železnici stejně jako koleje samy. A kdo někdy viděl „velkého Hektora“ v akci, ví, že tahle lokomotiva má duši, která i po desítkách let stále žije. ...Zobrazit méně