Lokomotiva řady 163, mezi železničáři známá jako „peršing“, je symbolem jedné éry. Když se v 80. letech začala vyrábět v plzeňské Škodovce (nejprve pod továrním označením 71E, později 99E), měla jasný cíl: nahradit stárnoucí řady 140 a 141 a stát se tahounem jak osobních, tak nákladních vlaků na stejnosměrné napájecí soustavě 3 kV.
Ale začátky nebyly vůbec jednoduché. Nová elektronická výzbroj byla v té době něčím revolučním a také nespolehlivým.
...Zobrazit více
První série vykazovaly časté poruchy a lokomotivy si brzy vysloužily přezdívku „peršing“, inspirovanou americkými raketami Pershing II, které měly pověst podobně nespolehlivé techniky. Elektronika tehdy zkrátka předběhla svou dobu. Jenže čas ukázal, že to byl krok správným směrem. Po vychytání dětských nemocí se z peršingů staly spolehlivé, tiché a komfortní stroje s plynulou pulzní regulací výkonu. Díky své univerzálnosti a pohodlnému chodu (až na typické bzučení měničů) si našly pevné místo v síti československých a později i českých a slovenských tratí.
První peršingy z ověřovací série zamířily do Ústí nad Labem, pozdější série se rozjely do celé republiky od České Třebové a Olomouce přes Košice až po Prahu a Ostravu. Po rozpadu Československa byly rozděleny podle regionálního nasazení mezi České dráhy a slovenské ZSSK.
V roce 2008 provozovaly České dráhy ještě 79 těchto lokomotiv, rozdělených mezi depa v České Třebové, Děčíně a Bohumíně. Dalších 30 strojů patřilo společnosti ČD Cargo, ale ty byly postupně přestavěny na modernizovanou řadu 363.5, která dnes jezdí pod hlavičkou depa v Českých Budějovicích.
Na Slovensku zůstalo 37 peršingů ve službách osobní dopravy pod ZSSK, nákladní Cargo Slovakia tuto řadu nevyužívá. Lokomotivy najdeme ve dvou hlavních depech v Žilině a Košicích. Právě z košického depa pochází stroj 163.109, který dodnes táhne osobní vlaky malebnou krajinou mezi Žilinou a Košicemi.
...Zobrazit méně
