Trať 137 není obyčejná železnice. Je to cesta do hlubin hor, minulosti i vlastního klidu. Ať už jste vášnivý turista, cyklista, milovník vlaků, nebo prostě jen hledáte něco opravdového – tady to najdete. Trať číslo 137 z Chomutova do Vejprt není jen spojnicí mezi stanicemi. Je to dobrodružství, na které jen tak nezapomenete

Vystupte třeba ve stanici Křimov-zastávka a vydejte se dolů Bezručovým údolím okolo Křimovské přehry co by zdroje pitné vody do Chomutova. Nezapomeňte si udělat malou zastávku třeba v restauraci na druhém mlýně a posílit něčím dobrým na zbytek cesty.
Stanice Křimov-zastávka Bezručovo údolí


Ve stanici Křimov, kde na vás dýchne historie na každém kroku. Přímo ve stanici si můžete prohlédnout historické exponáty společnosti Loko-Motiv, která se věnuje péči o železniční dědictví s obdivuhodným nasazením.

Křimov navíc není jen tak obyčejnou zastávkou – dříve odtud vedla trať přes romantické Krušné hory, přes Horu Svatého Šebestiána až do saského Reitzenheimu. Dnes zůstává vzpomínkou na někdejší propojení Čech a Německa. Provoz zde byl ukončen v 80. letech minulého století a dnes je trať zaniklou vzpomínkou na doby dávno minulé.

Jako z filmu? Přesně tak – na rovince mezi Novou Vsí a Výsluním se v roce 2021 natáčela akční scéna s Chrisem Hemsworthem z filmu Extraction 2.

Ale vy si tady můžete místo kaskadérských kousků užít klidné údolí Prunéřovského potoka, které vás dovede třeba až k Kýšovickému vodopádu nebo ke zřícenině hradu Hasištejn.

V úseku mezi Výsluním a Rusovou došlo v roce 2002 k jediné známé železniční nehodě na této trati – a to paradoxně při slavnostní jízdě u příležitosti 130. výročí jejího otevření. Místo oslavného klidu tehdy zazněl skřípot brzd a ozvěna srážky. I to připomíná, že i na tratích s klidnou historií může občas dojít k nečekanému momentu.

Z Rusové doporučujeme výšlap na Jelení horu – s výhledy na vrch Špičák, Mědník i celý hřeben Krušných hor. Po cestě do Měděnce si nenechte ujít panoramata vodní nádrže Přísečnice, největšího zdroje pitné vody pro Chomutov.

Z železniční tratě je vodní plocha vidět hned na několika místech, zvlášť když krajina na chvíli ustoupí a odhalí své tiché tajemství mezi lesy. Málokdo ví, že pod hladinou přehrady kdysi stávala stejnojmenná obec…

V Měděnci začíná další kapitola výletu, kterou si zamilují zejména ti, kdo rádi propojují cestování vlakem s cyklistikou a dobrým jídlem. Jedním z nejzajímavějších míst na trati č. 137 je zastávka Měděnec. Nenápadná stanice vysoko v Krušných horách se může stát startem výletu, na který jen tak nezapomenete.

Z Měděnce totiž vede krásná a převážně z kopce ubíhající trasa do Perštejna. Ať už se vydáte po silničce klikatící se krajinou s výhledy do údolí, nebo zvolíte trochu dobrodružnější terén, čeká vás po cestě klid, lesní vůně a příjemný horský vzduch. A v cíli? Odměna, která za to stojí – pivovar Chalupník.

Tenhle rodinný podnik v sobě spojuje poctivost, řemeslo a srdečnou atmosféru. Můžete si tu dopřát skvělé pivo z místní produkce – od světlého ležáku až po speciály, které se mění podle sezóny. A k tomu něco dobrého na zub: kuchyně sází na domácí styl, chutné porce a čerstvé suroviny.

Celý výlet si navíc můžete krásně naplánovat – vlakem se dostanete do Měděnce pohodlně i s kolem, a z Perštejna se dá opět nasednout na vlak a vrátit se zpět do Chomutova nebo pokračovat dál směrem na Kadaň či Klášterec nad Ohří.

Pokud ale zrovna nemáte po ruce kolo, nebo dáváte přednost výletu po svých, i tak vás stanice Měděnec mile překvapí. Přímo odtud se totiž můžete vydat na vrchol Mědník – výrazný kuželovitý kopec, který se tyčí přímo nad obcí Měděnec. Výšlap není nijak náročný, a přitom se vám nahoře otevře ohromující kruhový výhled. Na jedné straně jako na dlani Severočeská pánev s městy a komíny dolů, na druhé pak zalesněný hřeben Krušných hor, který jako by neměl konce.

Samotná obec Měděnec má bohatou hornickou minulost, která sahá až do 16. století. A právě zde, kousek od železniční stanice, se nacházelo důlní dílo Měděnec, kam vedla i železniční vlečka. V podzemí se těžila měď, stříbro a železo. Z důvodu vyčerpání zásob byla těžba ukončena v roce 1992.

Mezi Měděncem-zastávkou a Kovářskou-městysem projíždí vlak nejvýše položeným místem trati – v nadmořské výšce 900 metrů. Ze stanice Kovářská městys uvidíte Klínovec.

Přijeďte si odpočinout tam, kde se čas zpomaluje, a romantika zimních hor je na dosah ruky. Vítá vás Kovářská – nocleh jako žádný jiný.

Zvlášť v zimě má toto místo nezaměnitelnou atmosféru. Když venku tiše padá sníh a krajinu zahaluje bílá peřina, vy se můžete zachumlat do tepla vyhřátého vagónu, uvařit si čaj a z okna sledovat tanec sněhových vloček. Všude kolem klid, jen stopy zvířat ve sněhu – tady skutečně „dávají lišky dobrou noc“.

Úsek mezi Kovářskou – Českými Hamry a zastávkou Vejprty patří k dalším malebným úsekům na  trati. Přímo z okna vlaku se tu odkrývají daleké pohledy na sousední Sasko, kde se v hlubokém údolí klikatí trať jedinečné úzkorozchodky.

A při troše štěstí zahlédnete i parní vláček, který si to supí z Oberwiesenthalu do Cranzahlu či naopak. Je to setkání dvou světů: klasické české lokálky a saského parního pokladu v pohybu.

Není divu, že právě tady člověk často sahá po fotoaparátu – nebo se jen tiše dívá a užívá si chvíli, kdy čas plyne jinak.

Když se vlak přehoupne přes nejvyšší bod trati mezi Měděncem zastávkou a Kovářskou městysem, začíná pozvolný sestup směrem k Vejprtům. Koleje se tu klikatí po svazích Krušných hor, a cestující mají možnost vychutnat si jedny z posledních přenádherných výhledů.

Těsně před konečnou stanic se vlevo objeví zřetelný, zalesněný kopec s plochým vrcholem – Bärenstein. Je to německý protějšek města Vejprty, obec stejného jména, která se rozkládá přímo za hranicí, oddělená jen říčkou Polava. Bärenstein patří do spolkové země Sasko a jeho výrazná silueta tvoří dominantu krajiny. Z vrcholu, který dosahuje výšky 897 metrů, je úchvatný výhled nejen zpět do Česka, ale i do vnitrozemí Saska.

A nyní již pomalu dojíždíme na konečnou.
nádraží ve Vejprtech, dýchne na vás atmosféra někdejší pohraniční slávy – velká nádražní budova, široká kolejiště a pomyslný konec světa, kde dříve bývalo rušno. Dnes tu vládne klid, ale trať z Chomutova sem dál vozí výletníky, turisty i cyklisty, kteří míří za poznáním, přírodou nebo třeba jen za kávou na hranici dvou světů. Dřív tu stávalo rozsáhlé nádraží, dvě točny pro parní lokomotivy, celní budovy, překladiště. Dnes je to klidné místo, které si uchovalo svou atmosféru – ideální bod pro zakončení výletu nebo začátek nového dobrodružství.

Ve stanici Vejprty se natáčel film Obsluhoval jsem anglického krále (2006) režiséra Jiřího Menzela. V tomto snímku, natočeném podle románu Bohumila Hrabala, představovala stanice Vejprty ve filmu železniční stanici v Děčíně. Filmaři využili autentický, poněkud ošumělý vzhled nádraží, který odpovídal atmosféře poválečného období.

Trať 137 se zde dotýká historie, hranic i přírody, a právě tenhle poslední úsek jí dodává jedinečný charakter. Jízda sem je víc než jen dopravní spojení – je to příběh, který končí pohledem na cizí kopec a české město, které stojí pevně ve stínu Krušných hor.